Informace o průběhu General Meeting ACE v Bielu
V polovině prosince proběhl již druhá valná hromada, který organizovala a hostovala Švýcarská komora architektů - CSA jako příspěvek k dvaceti letům od svého vstupu do ACE (architect´s council of europe) která je profesní organizací sdružující zástupce komor států EU, obhajující specifika architektonické profese před institucemi EU. Organizační struktura ACE je tvořena výkonným představenstvem, které řídí několik tématických okruhů, dále dělených na jednotlivé pracovní skupiny. Pět členů představenstva je voleno, dalších pět členů je v představenstvu na principu rotace zástupců členských zemí. Předseda představenstva, jako jeden z pěti volených, je volen samostatně. Hlavním orgánem pro volby a schvalování operativy je valná hromada konající se 2 x ročně. Základní strategické směřování a náplň pracovních skupin se uskutečňuje na koordinačních setkáních představenstva, konané 4 x za rok. Účastní se jej také vedoucích pracovních skupin.
Česká komora architektů je členem ACE od roku 2009, když předtím byla v pozici pozorovatele. Během uplynulé doby za naši komoru s ACE spolupracovali např. architekt Bílek, Judr. Plos a architekt Borák, který také zasedal v části představenstva vzešlého z rotačního principu. Jelikož se zavaděním evropského zákona o vnitřním trhu a další legislativou nabývá obsah pracovních sckupin ACE na důležitosti, ustanovil se před rokem tzv ACE team, který měl zmapovat jejich agendu a vyhodnotit míru naší participace. Aktivní byla naše komora především ve skupinách Sustainability (David Mareš), soutěže a veřejné zakázky (Michal Fišer) a Scope of services – standardy (Pavel Martinek) Koordinátorem ACE teamu je Josef Smutný.
Poslední jednání valné hromady představuje vždy ke konci roku souhrn aktuálního dění a výsledků pracovních skupin. Předkládané informace nejsou jen oficiálním zápisem z valné hromady, ale zástupcem ČKA také doplněny o řadu poznámek a výtahy z konkrétních směrnic. Podrobnost a hloubka však přesto nemůže být adekvátní zprávám jednotlivých zpravodajů ČKA v ACE, které jsou pravidelně publikovány na webu ČKA.
Část 1 – Organizační
Úvodem setkání proběhlo přivítání pořadatele. Delegát hostitelské organizace vysvětlil vstup CSA jako tehdejší reakci na odmítnutí vstupu Švýcarska do EEA, z obav z izolace a z možné ztráty vlivu na vývoj profese v Evropě. V úvodním projevu zástupce CSA také představil svou organizaci jako zastřešující další profesní organizace představující SIA (standardy profese) SFA (obec) a FSAI (sdružení nezávislých architektů ).
Následovala rezignace stávající ředitelky ACE Salmy Harrington a přistoupilo se k volbě nového předsedy a členů představenstva. O předsednictví se ucházel zástupce Bulharska Nicholas Gabalov a Ital Lucciano Lazzari. Oba kandidáti přednesli projev, ve kterém shodně poukazovali na malou sílu a akceschopnost ACE v lobbingu při prosazování zájmů architektů. Projev Luciana Lazzariho byl přesvědčivější zejména v konkrétnějších představách restrukturalizace, zaměření na mladé architekty a studenty. ACE se má stát hybnou silou, platformou evropských architektů vnímanou všemi jako užitečnou a akceschopnou. Luciano Lazzari byl následně zvolen, také hlasy ČKA, do pozice předsedy představenstva.
Do představenstva se volilo následně pět kandidátů z osmi navržených. Volba ČKA se až na jeden případ shodovala s konečnými výsledky.
Valná hromada dále vzala na vědomí informaci o vystoupení Polska (organizace SARP a IARP) z ACE. Podle vyjádření jejich zástupce, Pawla Kobylanského se jedná o dočasnou situaci způsobenou finanční situací a vyjádřil přesvědčení, že Polsko za rok do ACE opět vstoupí. Další změny v členství proběhlo na základě hlasování, kdy Srbsko bylo přijato za nového člena, zatímco Bosna a Hercegovina spolu s Makedonií (FYROM) byli na návrh finančníka vyloučeny z členství z důvodu neprohlubování dluhu vůči ACE.
Část 2 – prezentace tematických okruhů a pracovních skupin
Tematický okruh - Architektura a kvalita života
Garantem tohoto okruhu byl Nicholas Gabalov, který představil výsledky práce tří pracovních. Rozsah těchto pracovních skupin se zdá poněkud přerostlý, často se překrývající, přesně podle míry s jakou se EU této problematice věnuje. Dochází k tomu díky skutečnosti, že udržitelnost je jedním z témat „Construction 2020“ vycházející z programu “ Horizont 2020“, což je program na zvýšení konkurenceschopnosti EU ve světě. V letech 2018 -2020 tak hodlá EU investovat do vybraných oblastí 71 miliard eur. „Sustainability a quality of life“ je právě oblastí, ve které se EU vnímá s náskokem oproti konkurenci.
Pracovní skupina „Enviroment and sustainable architecture“
byly odsouhlaseny dokumenty „closing performation gap“ a Life cycle cost – popisující politiku ACE před EC. Základními požadavky jsou větší gramotnost projektantů o problematice, nutnost sběru informací z existujících realizací, potřeba větší transparentnosti pro kontrolu relevantnosti dat z kterých se vychází atd.
Pracovní skupina se dále zabývá komentováním norem a tvorbou doporučení v rámci enviromentalní politiky Evropské komise (dále jen EC) Během roku také zpracovali dvě oficiální stanoviska pro EC v okruzích udržitelné výstavby a posouzení dopadů směrnic EED a ELD. V prvním případě prosazuje stanovení objektivních srovnatelných měřítek výpočtů a veřejnou dostupnost dat jednotlivých materiálů. V druhém případě zdůrazňuje postavení architekta jako jediného možného svrchovaného nositele „konceptu sustainability“, kterého samotné směrnice nemohou automaticky nahradit. „Sustainability“ je nutno chápat v širším kontextu, kde o prioritách řešení musí v daném místě rozhodnout architekt.
Pracovní skupina „Urban Issues“
nejrozsáhlejší skupina s celou řadou podtémat v různém stadiu rozpracovanosti, mezi které patří:
- příspěvek architektonické profese urbánním otázkám v rámci EU politiky soudržnosti , byla
vypracována brožura, která má být pomocníkem architekta při prosazování a vysvětlování
důležitosti architektonického navrhovaní v urbanistickém měřítku, obhajoba koncepční
práce před veřejnými zadavateli.
- vyjadřuje sek programu udržitelných měst (RFSC) Členské země budou informovány
- podpora Udržitelného rozvoje města na EU pozici – dokument podporující zvýšení
participace ACE v EU projektech tak aby mohly být členské země včas informovány o příležitostech,
které tyto projekty na poli vzdělání, výzkumu, památkové ochrany, zelené politiky atd nabízejí
- podpora urbanistického dědictví jako zdroj ekonomického rozvoje, sociální soudržnosti a kvality
Měst
- podpora evropského modelu „ Compact city“ (zodp Rauch)
Pracovní skupina „Housing“ – bydlení nebyla na GA prezentována a vedoucí rezignovala na vedení skupiny poté, co práce byla kritizována na předchozím koordinačním mítingu
Tématický okruh „Acess to profession“
Spolu s okruhem „profesní praxe“ do velké míry vychází z tematiky dané zákonem o vnitřním trhu „Single market act II“ z roku 2012. Jeho cílem je „Odstranění překážek pro výkon práv občanů EU a zdůrazňuje potřebu ulehčit administrativní zátěž spojenou s uznáváním odborných kvalifikací.“ To se má dít především cestou deregulace, zpřesněním, či ujednocením, významu jednotlivých profesí. Provádění zákona se má dít podle vyhlášek, z nichž naší profese a pracovních skupin v ACE, se týkají tyto:
a) Professional Qualifications Directive alias PQD – vyhláška o kvalifikacích
b) Service on internal Market Directive alias SIM – vyhláška o vnitřním trhu
Gestor okruhu W. Haack seznámil valnou hromadu s novou profesní vyhláškou a zároveň vyjádřil znepokojení s postupem EC, který vyvíjí okolo článku 59-tranparentnost PQD vyhlášky. Tento článek v rozporu s ostatními články, zejména o ochraně spotřebitele a požaduje deregulaci výkonu profesí. Dopady tohoto článku jsou nyní těžko předvídatelné, mohou mít vliv na pojištění, členství v organizacích, strukturu firem atd. ACE v tomto vyvíjí velké úsilí, to samé také žádá od svých členských organizací.
Článek 59
Transparentnost
1. Členské státy Komisi do ... oznámí seznam povolání, která na svém území regulují, přičemž tento seznam uvádí činnosti, jež každé povolání pokrývá, a obsahuje seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy a odborné přípravy se zvláštní strukturou uvedené v čl. 11 písm. c) bodu ii). Jakákoli změna těchto seznamů se bez zbytečného odkladu oznámí Komisi. Komise vytvoří a spravuje veřejně přístupnou databázi regulovaných povolání, která obsahuje i obecný popis činností zahrnutých v rámci každého povolání.
2. Členské státy do ... + oznámí Komisi seznam povolání, u nichž je podle čl. 7 odst. 4 nutná předběžná kontrola kvalifikací. Členské státy předloží Komisi u každého z těchto povolání konkrétní odůvodnění, proč bylo na uvedený seznam zařazeno.
3. Členské státy přezkoumají, zda jsou požadavky v rámci jejich právního systému omezující přístup k určitému povolání nebo jeho výkonu pouze na držitele konkrétní odborné kvalifikace, a to včetně používání profesních označení a odborných činností povolených v rámci takového označení, – které tento článek označuje za ‚požadavky‘ – slučitelné s těmito zásadami:
a) požadavky nesmí být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště;
b)požadavky musejí být opodstatněné naléhavým důvodem obecného zájmu;
c)požadavky musejí být vhodné pro bezpečné dosažení sledovaného cíle a nesmějí překračovat rámec toho, co je pro dosažení daného cíle nezbytné.
Atd…
Profese „architekt“ podle vyhlášky PQD patří mezi 10 vyjmenovaných profesí (ostatní jsou zdravotního charakteru), u kterých je nutno „ podporovat posilování nepřetržitého profesního rozvoje“.
ACE v tomto smyslu prosazovalo vyšší standard uznání PQD (kvalifikační předpoklady), nakonec bylo dosaženo kompromisu. ACE požadavek (5+2), stávající vyhláška (4+0), nová vyhláška (5+0, nebo 4+2)
Profese architekta, je podle novelizované evropské směrnice definována takto:
a)
schopnost vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky;
b)
odpovídající znalost historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd;
c)
znalost výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla;
d)
odpovídající znalosti týkající se urbanistiky, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování;
e)
schopnost porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky;
f)
schopnost chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory;
g)znalost metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu;
h)
schopnost pochopit projektování stavby a konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby;
i)
odpovídající znalost fyzikálních otázek a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí v rámci udržitelného rozvoje;
j)
nezbytné dovednosti pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy;
k)
odpovídající znalost průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.
Pracovní skupina Otázky deregulace
Práce skupiny se týká vyhlášky SIM (service directive-vyhláška o službách)Vyhláška má zásadní dopad na národní legislativu ve smyslu deregulace profesí a správních řízení. Zástupce skupiny informoval o oběžníku zaslaném všem zemím mapující dopady směrnice SIM, přičemž bylo obdrženo pouze 10 odpovědí.
Výtah základních tezí SIM :
členske staty budou muset uvážit kombinaci zvlaštnich a horizontalnich legislativnich opatřeni, jež budou pravděpodobně zahrnovat změnu stavajicich pravnich předpisů, jakož i přijeti novych zvlaštnich pravnich předpisů a horizontalniho „ramcoveho“ provaděciho předpisu.
Při provaděni směrnice proto členske staty musi vzit v uvahu skutečnost, že pravni předpisy označene jako „uzemni planovani“ nebo „stavebni normy“ mohou obsahovat požadavky, jež konkretně upravuji činnosti poskytovani služeb, a že se na ně směrnice o službach tudiž vztahuje.
V praxi budou členske staty muset posoudit, zda jsou jejich spravni požadavky skutečně nezbytne, nebo zda by bylo možno některe postupy či časti těchto postupů zrušit nebo nahradit jinymi, ktere jsou pro poskytovatele služeb meně zatěžujici. Č lenske staty budou muset rovněž posoudit počet jednotlivych spravnich postupů,jimiž se poskytovatel služeb musi zabyvat, jejich možne překryvani, naklady, srozumitelnost a dostupnost,jakož i průtahy a prakticke potiže, ktere tyto postupy pro dotyčne poskytovatele znamenaji37
V důsledku směrnice o službach budou muset členske staty přezkoumat sve pravni předpisy v řadě oblasti. Članek 39 požaduje, aby členske staty předložily K omisi zpravu o vysledcich přezkumu, a zavadi postup „vzajemneho hodnoceni“, ktery zajisti průhlednost a srovnavaci posouzeni. T ento postup členskym statům poskytne vyznamnou přiležitost k modernizaci jejich pravnich a spravnich ramců.
Pracovní skupina navrhuje a konstatuje:
- zpracovat dolní hraniční čáru deregulace v rámci profese, na které se ostatní země shodnou.
- zachovat chráněný titul a regulovanou profesi
- nevidí ospravedlnění v konstatování, že deregulace zvýší pracovní příležitosti
- regulovaná profese nemůže být chápána jako monopol (srovnáváno s doktory)
- pozastavuje nad faktem , že EESC (ekonomický a sociální výbor EU) nevzalo v potaz IAS tzv „cologne
study“ obhajující regulaci profesí
Pracovní skupina CPD – (celoživotní vzdělávání)
V celoevropském měřítku je patrná snaha o zavedení povinného celoživotního vzdělávání, které v některých zemích již dnes existuje (například UK) nebo se chystá (Italie) Bylo konstatováno, že rozvoj nároků, technologií a legislativy je vyšší než v minulosti a projektant by se měl v průběhu praxe dovzdělávat. Tato tendence by mohla být podpořena například zavedením úlev profesního pojištění při dosažení určitého množství bodů. ACE chce vytvořit centrální registr vzájemně uznávaných kurzů a po vzoru USA je používat více komerčním způsobem jako nabídku i mimo EU.
Tematický okruh : Profesní praxe
Pracovní skupina Veřejné zakázky
Hlasování o nové vyhlášce měla proběhnout 14-16 ledna 2014 a začne platit 20 dnů po hlasování, Členské země mají následně 2 roky na transpozici. Hotový text byl už přeložen do národních jazyků a rozeslán členským zemím. Německo a některé další země předpokládají velmi rychlé zavedení směrnice. Ace konstatuje, že text je „shovívavý“ a „dává možnosti“ Pro množství nových procedur vytvoří ACE pro členské organizace manuály.
Obecně je vyhláška kompromisem, který ne zdaleka jasným způsobem upřednostnil „best value“ oproti „lowest value“ Řada zhotovitelů a zadavatelů si nakonec prosadila názor, že u převážné většiny výrobků má nejnižší cena opodstatnění a architektonická tvorba je ve své komplexnosti spíše vyjímkou. Novinkou je řada volnějších procedur umožňující větší flexibilitu, to však přináší také nebezpečí v neadekvátně zvoleném zvoleného přístupou, v horším případě záměrně.
Kritéria výběru: ACE dlouhodobě požadovala zrušení požadavků vylučujících ze soutěží malé kanceláře či začínající architekty. Novelizované znění je „požadavky mohou být v relaci a proporcionalitě k soutěženému předmětu“ což není zdaleka původní text, který měl být „zajistí jedinečnost soutěže“
Hodnotící kritéria:
Článek 66 - paragraf 2 definuje tzv MEAT „Most Econically Advantegous Tender“ což je opět zneužitelná formulace vedoucí k nejnižší ceně, zatímco v paragrafu 176 se říká, že je na členských zemích, zda jejich úřady použijí hledisko ceny a nákladů…. – což předtím nebylo, vypisovatel muže tedy hledisko ceny zcela odmítnout.
Building information systems (BIM) vedla se diskuze o tomto novém fenoménu projektování vyvolávající rozporuplné reakce. V jednotlivých zemích je rozdílný progres v používání této metody. V Británii se metoda nově stala povinnou pro veřejné zakázky, v Norsku se používá již delší dobu. Také toto téma se bude v nadcházejícím období rozpracovávat.
Pracovní skupina standardy - Scope of services
Bylo vypracováno 8 případových studií (včetně ČKA) mapujících praxi architekta u tří typů zakázky, dále byl vypracován dotazník mapující standardy průběhu zakázky a skupina přizpůsobila matrici standardů podle CEN TC 395 potřebám architektů. Závěry skupiny jsou takové, že praxe projektantů je napříč Evropou velmi podobná, existují však velké rozdíly a beriéry na poli legislativním a správním.
Diskuze pokračovala tématem honorářů, bylo konstatováno na případu Německa, že o zavedení honoráře musí členské země přesvědčit především své vlády a cesta není přes EC. Dále byly prezentovány příklady různých evropských soudních verdiktů, které jednoznačně poukazují na to, že postoj EC nevylučuje členským zemím zavedení honorářového řádu do vyhlášky. Závěrečné teze plynoucí z těchto verdiktů jsou:
- honorář je ospravedlnitelný u zakázek majících charakter veřejného zájmu
- vyhláška o zadávání veřejných zakázek nevyžaduje úřadům stanovit kritérium ceny
- EC nezakazuje členským zemím stanovení minimálního a maximálního honoráře
- cena je neadekvátní kritérium pokud se jedná o veřejné zdraví ( Directive 92/50/EEC)
- kriterium ceny je nejednoznačné při posuzování zakázek majících charakter intelektuální činnosti
- vždy když existuje honorářový řád, není vyloučeno jednat o ceně mimo tento honorář
Z výše řečeného je patrné, že ACE se především snaží o prosazení honorářového řádu u veřejných zakázek, kde se tato cesta zdá schůdnější. Podle informace Luciciana Lazzariho, se podobná vyhláška již připravuje v Italii. V Německu bude zatím honorář HOAI zachován, byl prohlasován novým parlamentem a jeho napadení před EC není stále vyřešeno. Přestože se tak předpokládalo ke konci roku 2013, je verdikt stále v nedohlednu a s ohledem na blížící se volby se neočekává žádný posun.
Bylo odsouhlaseno, že práce na „legalizaci“ honoráře bude jedním z hlavních témat ACE pro další období.
3. Prezentace ACE
Zavádí se nový web, bude spuštěn na jaře 2014. Valné hromadě byly představeny layouty nových stránek snažících se zdůraznit organizaci jako zastřešující interface a velký důraz bude kladen na prezentaci jednotlivých zemí. Jádrem bude interaktivní mapa Evropy, kde mohou členské organizace prezentovat realizace prezentující jejich zemi, linky na různé národní instituce a organizace spjaté s tematikou architektury. Web bude také doplněn sekci tzv „ACE needs you“ , kterou chce vyzývat všechny architekty k participaci, vznášení dotazů a připomínek.
4. hodnocení ACE z pohledu ČKA, doporučení
ACE je organizace tak důležitá a výkonná, jakou důležitost ji přisuzují členské země. Obecně převládá značná frustrace z jejich minimální participace a ze slabosti při prosazování zájmů v EC. Velkým problémem je komunikace, jednotlivé pracovní skupiny mají minimální informace o práci druhých skupin a nedovedou vykonané práce vzájemně více využít. V současné době počet pracovních skupin narostl do velkého rozsahu, zejména oblast sustainability, která jinak představitelná pod jednou nebo dvěma pracovním skupinami, obsahuje více než polovinu agendy ACE. S tím vším se bude muset vypořádat budoucí představenstvo, jelikož takové rozkročení má vliv na výkonost celku.
Pro ČKA má smysl se v ACE účastnit v případě, že bude svou účast vnímat jako skutečně proaktivní a soustředí se na vybrané témata. V rámci pracovních skupin se účastní naše komora aktivně teprve prvním rokem, náš vklad je však nepřehlédnutelný. Ve skupině sustainability byl hodnocen příspěvek arch Mareše, spousta práce se odvedla ve skupině Scope of services, Michal Fišer zprostředkoval podrobný rozbor soutěží. Například ve skupině standardy byla naším vkladem podpora, zprvu nejistých, počátečních fází projektu zvané tzv „conceptual“.
Pro efektivitu spolupráce naší komory s ACE by bylo vhodné zamyšlení se nad organizací našich pracovních skupin, například v zrcadlovém systému podle struktury ACE a začlenit do nich příslušnou agendu. Do budoucna bychom měli usilovat o vedení pracovních skupinách či členství v představenstvu. Hlasovací síla je sice odvislá od poměrné velikosti členské organizace, rozhodující je však výkon samotné práce, která je v rámci skupin zcela názorově rovnocenná.
V Praze 20.12.2013
Ing.arch. Pavel Martinek
Comments