Metodika udržitelného posuzování staveb
Metodika Level(s) začala být rozvíjena Evropskou komisí v roce 2015, první verze vyšla v roce 2017, po které následovalo dvouleté období zkušebního testování na příkladu více než 130 projektu různorodé typologie. Pro podporu testování Level(s) vznikl i dotační program, který nejvíce zájmu vzbudil zejména v Dánsku a Finsku. Z ČR, i přes výzvu ČKA, této příležitosti nevyužil nikdo..
Důležitost Level(s) vyplývá z provázanosti s řadou dalších politik Unie. Zejména je zde možné zmínit :
Renovation wave – Level(s) jsou nástrojem pro posouzení cirkulární ekonomiky stavby
EPBD (energetická náročnost) - v současnosti Level(s) nenahrazují EPC, do budoucna se však s takovou možností uvažuje
Green public procurement – Level(s) budou základem pro revizi GPP jako povinnost pro kancelářské budovy a s budoucím rozšířením pro školy a další občanské stavby
Udržitelné finance – Taxonomie Level(s) jsou součástí hodnocení screeningu šesti environmentálních cílů
Certifikační schémata – v současnosti používané certifikační nástroje přizpůsobují svou metodiku pro lepší kompatibilitu Level(s), které mohou být podkladem certifikačního procesu.
Level(s) jsou navrženy pro zlepšení udržitelnosti staveb na zakladě jejich životního cyklu a pomáhají vytvářet lepší budovy při současném urychlení transformace Evropy směrek k více cirkulárnímu ekonomickému modelu.
Virginius Sinkevicius, EU komisař pro životní prostředí
Jak fungují Level(s)
Level(S) nepředstavuje nový certifikační systém nebo metriku. Jejím výstupem tedy není značka nebo ohodnocení „úspěšnosti“. Jedná se o metodiku, která pomocí indikátorů, dává obraz o klíčových vlastnostech stavby na poli udržitelnosti. V současnosti již existuje i provázanost s komerčními certifikačními systémy, které postupně vnášejí do svých schémat vzájemnou kompatibilitu, především terminologickou. Základní myšlenkou Level(s) je posuzování stavby od úvodních části projektu, přes stavbu až po převzetí a užívání. Touto trajektorií také dochází ke zpřesňování informací a jejich komplexnosti.
Pro potřeby Level(s) se používají fáze tři:
Level 1. koncepční design, studie – nejjednodušší úroveň představující stavbu kvalitativně ve vztahu ke sledovaným indikátorům
Level 2. prováděcí dokumentace a stavba – střední úroveň s kvantitativními daty podle standardizovaných metod a postupů
Level 3. stavba v provozu – monitorování a dohled nad tím, jak stavba funguje v provozu podle předcházejícího návrhu
Vlastní posouzení se skládá z šesti tzv „macro objectives“, kritériích, které se dělí na 16 dílčích indikátorů.
Macro kritéria a jejich indikátory :
1. Skleníkové plyny, emise – vliv na klimatickou změnu a uhlíková stopa stavby
Indikátory:
1.1 primární zdroje energie EPC - (kWh/m2/rok)
1.2 potenciál GWP – global warming potential (kg CO2 /m2/rok)
2. Zdroje a recyklace – cirkulární ekonomika
indikátory
2.1. Výkaz výměr, materiálu, životnosti – výměry, objemy, roky
2.2. Konstrukce a demolice - kg odpadu na m2 užitné plochy
2.3. Adaptabilní návrh stavby - skóre adaptability
2.4. Design demolice, recyklace – skóre recyklace
3. Dostatečnost vodních zdrojů
indikátor
3.1. optimalizace spotřeby – spotřeba M3/uživatel/rok
4. Vnitřní prostředí
Indikátory
4.1. Vnitřní kvalit vzduchu – hodnoty výměny vzduchu, CO2, vlhkost, hodnoty pro znečištění TVOC, formaldehyd, CMR VOC, LCI, benzen, plíseň, prach, radon
4.2. Čas mimo komfortní zónu - % času kdy je objekt mimo komfortní hodnoty vytápění, chlazení
4.3. Návrh parametru osvětlení - speciální checklist
4.4. Ochrana před hlukem - speciální checklist
5. Adaptace na klimatické změny – přizpůsobení stavby budoucímu vývoji
Indikátory
5.1. Ochrana zdraví uživatele a tepelné pohody – jako 4.2 v rozmezí 2030-2050
5.2. Ochrana před extrémními výkyvy počasí - speciální checklist ve vývoji
5.3. Ochrana před povodněmi - speciální checklist ve vývoji
6. Life - cycle cena a užitnost – zhodnocení z pohledu perspektivy vývoje, situace na trhu a prokázaní transparentnosti řešení a použitých dat.
Indikátory
6.1 Life cycle cena - €/m²/rok
6.2 užitná hodnota a rizikové faktory – check list
Jednotlivé kritéria a jejich indikátory jsou následně rozvíjeny v levelech 1-3 s příslušným detailem znalostí. Zde je zapotřebí zdůraznit, že vždy záleží na zadavateli, jaká kritéria a v jakém „levelu“ požaduje ověřit.
Level(s) - principy life-cycle (LC)
Vedle vlastní posuzovací metodiky Level(s) předkládají doporučené postupy návrhu, realizace a užívání stavby:
- Tvar, forma budovy odpovídající funkci – plocha vůči objemu stavby tzv kompaktnost. Více kompaktní budovy spotřebovávají o 20% měně materiálů a stejnou měrou jsou energeticky spořivější během provozu. Celková využitelnost a obsazenost budovy jsou zde také důležitými hledisky.
- Optimalizovaná NZEB konstrukce – zvážit poměr spotřeby energií při provozu oproti zabudované energii při stavbě
- Materiálová optimalizace – nosná konstrukce spotřebovává polovinu zabudovaných skleníkových plynu celé stavby. Je prokázáno, že u novostaveb se správnou volbou nosné konstrukce dá uhlíková stopa stavby zlepšit o jednu třetinu.
- Adaptabilita stavby – návrh by měl uvažovat se snadnou přizpůsobivostí pro jiné využití a to jak v dispozičním, tak konstrukčním řešení (obálková konstrukce)
- Prodloužení životnosti stavby a jejích komponent – nutností rekonstrukcí se zvyšuje poměr zabudované energie, důraz se má proto klast na pravidelnou údržbu a v návrhu používat trvanlivé materiály a konstrukční detaily.
- Návrh demolice – odpad tvořený během výstavby a demolice stavby, který pokud není zpětně recyklován, značně zvyšuje dopady stavby na životní prostředí
V rámci metodiky Level(s) se zavádí terminologie :
Life-cycle stage – existují rozdílné fáze v rámci kterých jsou enviromentalní dopady posuzovány. Například výroba cihel spadá do fáze produkční (výrobní), spotřeba energie spotřebiteli přísluší fází in-use. Level(s) jsou založeny na life-cycle fázích vycházejících ze standardu EN15978, které jsou následně pro účely analýzy rozděleny do dílčích modulů
Kategorie dopadů (impact category) – každý environmentální dopad je posuzován podle indikátoru s příslušnou hodnotící jednotkou. Měřítko dopadů je pak relativně váženo ve vztahu k CO2. Například metan má 25 x vyšší potenciál globálního oteplování než CO2.
Funkční jednotka (functional unit) – srovnávací reference v rámci projektu stavby. Pro vyjádření life-cycle se používá jednotka m2 vztažena na průměrný provoz budovy během jednoho roku při sledovaném období 50 let.
Life cycle databaze (inventory data): Inventář informací k jednotlivým materiálům spojený se spotřebou energie, vody, paliva a jejich potenciál znečištění prostředí jako chladiva nebo emise VOC. Inventář dále u materiálů rozlišuje dopady při jejich těžbě, zpracování, výrobě. Data mohou být buďto tzv primární tj od konkrétních výrobců, na jeden daný výrobek nebo sekundární či generická, která jsou zprůměrovaná. Pro life-cycle přístup je zásadní zodpovědný přístup k volbě materiálu, který nejlépe vyhovuje konkrétnímu designu a lokaci.
Stěžejní části (Hot spots) – části stavby nebo procesu mající největší vliv na celkový výsledek. Mohou mít souvislost k fázím LC nebo modulům (např B2 modul údržba), speciálním procesům (výroba cementu), specifickým komponentám (fasádní panel, vnitřní povrch, instalace) nebo běžný provoz (např. emise CO2 z ohřevu vody)
Scénáře – představují popis, projekci do budoucna, jak budova může reagovat na měnící se prostředí nebo jaký vliv muže sama na prostředí mít. Level(s) požadují zejména reagovat na některý z těchto scénářů:
- Jak dlouho může budova fungovat do zásadní rekonstrukce
- Jaké dopady na vytápění a chlazení muže mít klimatická změna
- Jak design pro budoucí adaptabilitu ovlivní životnost stavby
- Jak návrh zohledňující demolici (ve vztahu k recyklaci) ovlivňuje výběr materiálů stavby
- Jak se mohou časem zmenšit CO2 emise vlivem změny výroby elektřiny
Level(s) – a dopady na cenu :
Závěrem se metodika věnuje vlivu principu udržitelnosti na hodnotu stavby. Upozorňuje, že tři hlavní organizace na evropském trhu, které se[PL1] vytváří standardy oceňování (RISC, TEGoVA, IVSC), udržitelné postupy a vyhodnocení rizik již ve svým metodikách mají zapracované. V praxi je výchozím bodem pro posouzení udržitelnosti EPC posudek (zelený štítek), které vyplývá z vyhlášky EPBD. Z pohledu dalších pilířů sustainability se do ceny musí promítat :
- Budoucí snížené výdaje díky minimalizaci provozních nákladů
- Zvýšená obratovost a stabilnější investice díky uživatelsky atraktivnější stavbě
- Snížení rizik – lepším předjímáním budoucích dopadů a vlivu na stavbu.
Comments