9. června vstoupila v platnost revidovaná vyhláška 2018/844/EU o energetických úsporách budov tzv . EPBD. Její novelizace vzešla z potřeb naplnění požadavků Pařížské klimatické dohody, podpory zaměstnanosti ve stavebním segmentu a současně také měla vyhodnotit zkušenosti se stávající vyhláškou platnou od roku 2010. V tomto smyslu byla její revize velmi důležitá, neboť se nepředpokládá její další novelizace před rokem 2025.
Z pohledu zkušeností se současnou právní úpravou mělo dojít ke změnám zejména u předpisů týkajících se energetických štítků (EPC), především pak z pohledu věrohodněji vynaložených finančních dotací na renovace. Také velká různorodost metodik jejich posuzování (35 různých EPC metodik v roce 2017) neposkytovala požadovaná data pro nadnárodní vyhodnocení a metriku. Samostatným problémem pak byl princip posuzování pouze podle primární spotřeby energie bez zahrnutí energie zabudované, urbanistického kontextu a dalších parametru, se kterými pracuje Life-cycle posudek. Novelizace bohužel nenaplnila očekávání úprav uvedených problémů, přestože byly hodně diskutovány (také ze strany ACE). Změny v EPBD se nakonec zaměřují především na strategické cíle úspor emisí a zahrnují opatření reagující na nové technologie. Přitom směřování k navrženým velkorysým strategickým cílům úspornosti je bez holistického principu vyhodnocení energetické náročnosti problematický a pro kulturní prostředí měst a vesnic v Evropě může být škodlivý. Politika energetických úspor se zde dostává do protikladu k politice zachování historického dědictví, jejíž potřeba je na evropské úrovni vnímána se stejnou vážností. Rok 2018 byl například vyhlášen rokem „cultural heritage“ (podrobněji v článku o Davoské deklarace).
Z pohledu praxe zůstane zřejmě nejhmatatelnějším výsledkem novelizace příklon a podpora on-line managementu technologických zařízení budov, který vychází z optimistického předpokladu participace uživatelů na aktivním monitoringu spotřeby energií. Ve své podstatě se však jedná hlavně o nový segment trhu.
Odůvodnění změn a základní pilíře revidované EPBD.
Na stavby připadá 40% spotřeby energie a 36% emisí v rámci EU. V současnosti je kolem 35% staveb v EU starších 50 let a téměř 75 % celkového stavebního fondu je energeticky nedostatečných. Pouze 0.4.-1,2 % (medián ze všech zemí) je ročně renovováno z pohledu úspornosti.
V roce 2010 byla přijata první podoba vyhlášky EPBD (energy performance) požadující mimo jiné informovanost spotřebitelů o energetické náročnosti a v roce 2012 přibyla vyhláška EED (energy efficiency) Těmto legislativním opatřením dnes DG-EN přičítá zásluhu na současné poloviční spotřebě energií budov v porovnání s rokem 1980.
V roce 2016 přijala Evropská komise balík opatření s názvem “ Čistá energie pro celou Evropu” se záměrem “urychlení, přeměny, ujednocení evropské energetické ekonomiky a tím vytvoření nových pracovních míst v tomto sektoru” Podstatnou část tohoto balíku představují právě změny vyhlášky EPBD. Vedle toho byla vytvořena nadnárodní databáze staveb z pohledu dosahovaných úspor tzv. Building stock observatory.
Poslední úprava z roku 2018 vstupující právě v platnost má termín transpozice do národních legislativ k 10.3.2020. Podle ní by měly vstoupit v platnost následující opatření :
Dekarbonizace budov do roku 2050.
Členské země mají navrhnout opatření pro postupné renovace u staveb obytných i neobytných, soukromých i státních tak, aby k roku 2050 dosáhly standardu úspornosti „near-zero“. Celkový plán emisí skleníkových plynů se přitom k roku 2030 navrhuje na 40 % produkce roku 1990 a k roku 2050 80-90 %. Ve vyhlášce se popisují způsoby finančních stimulů, zřízení poradentských center „one-shop-stop“ a podmínek pro získání dotací na základě alespoň jednoho z následujících kritérií :
- instalace úsporného zařízení nebo materiálu certifikovanou formou
- podle standardní kalkulace energetických úspor
- úspory doložené EPC před a po rekonstrukci
- výsledek auditu
- podle další relevantní, transparentní a přiměřené metody, která potvrdí zlepšení energetické náročnosti
V tomto bodě nedošlo k navrhovanému přehodnocení EPC tak, aby se finanční stimuly podmínily skutečnými úsporami prokázanými po určité době provozu. To by bylo v praxi nakonec nepochybně obtížně realizovatelné, místo toho se požaduje, aby členské země zajistily lepší kontrolu provádění a zavedly se metodiky, které budou mezistátně více harmonizované. Bohužel ani poslední bod podmínek finančních stimulů nedává možnost uplatnění life-cycle posudku (LC). Za relevantní metodu je považována i nadále jen ta, která vychází z primárních spotřeb energií. Problémem LC posudku je skutečnost, že dosud existuje pouze na teoretické rovině a žádná metodika na tomto principu nebyla standardizována. Určitou pomůckou bylo vytvoření metodiky Level´s, která představuje pro objekty velmi komplexní nástroj pro vícestupňové posouzení úrovně jejich „sustainability“ vlastností.
Smart readiness of buildings :
Volitelně se pro členské země zavádí instrument pro měření schopnosti budov přizpůsobit se potřebám jejich obyvatel na základě využívání digitálních technologií jejich technických zařízení. Metodika je v současnosti v připomínkování, podrobněji dále.
Renovation passport (BPR) :
BRP je zmiňovan ve vyhlášce, jeho jednoznačná podoba je však podobně jako SRI ve fázi konzultací. Smyslem BRP je neuspokojiva praxe s EPC posudky a jejich návrhy řešení. Tento dokument má být sofistikovanější formou návrhu potřebných úprav budov v horizontu 15 – 20 let. Vzniknout má na základě energetického posudku, ale také konzultace s uživateli. Podle návrhu by se mohl stát součástí dokumentace skutečného provedení a dokumentace správce budovy.
Technická zařízení budov a infrastruktura:
Podle studie provedené Evropskou komisí je současné schéma revizí nedostatečné, neboť nepokrývají stav zařízení během jejich životnosti. Může tak docházet ke ztrátám původního potenciálu, výkonu a efektivního využití. Nově se navrhuje, aby u systému vytápění, kombinovaného vytápění a chlazení nad 70kW byly prováděny pravidelné kontroly, které mají zahrnout takový posudek efektivity. U stejných zařízení nad 250kW (chlazení od 290kW) se požaduje systém aktivní on-line správy, benchmarkingu atd. Požadavek on-site inspekcí byl ze strany ACE oponován jako nadbytečný u zařízení vybavených on-line správnou.
Infrastruktura elektromobility je popsána požadavkem přípojným míst na parkovací stání podle typu budov. Elektromobilita je považována za prostředek pro „zlepšení ovzduší ve městech“. DG-EN zde zřejmě překračuje svůj proklamovaný princip technologické neutrality.
Zlepšování vnitřní pohody v budovách:
Není přesně specifikováno jak, ve vyhlášce je popsáno jako obecný požadavek. Bude tedy záležet na jednotlivých státech jak je budou naplňovat.
SRI
Smart readiness indicator je posouzení, které hodnotí „smart“ vlastnosti budov v kategoriích A-G podle toho, jak budova dokáže „sama sebe řídit, být v interakci s obyvateli, být napojena na chytrou síť, operátora a tím zlepšovat svou energetickou nenáročnost a zlepšovat povědomí uživatele o spotřebě“ Výsledek muže být stanoven pro dům jako celek, vedle toho však poskytne informaci i o dílčím hodnoceném kritériu. Cíl SRI je stejný jakou EPC – poskytnout informaci koncovému uživateli a užitné hodnotě dané nemovitosti.
Princip hodnocení SRI bude probíhat podle principu multikriterií. Základem hodnocení je 10 klíčových hodnocených oblastí (domains) jako je topení, elektro, chlazení atd. Tyto oblasti se vyhodnocují z pohledu možných služeb, které mohou poskytovat. Katalog služeb je rozdělen podle typů budov, u rodinného domku se jedná například o počet 24, u administrativních budov 44 možných služeb. Každá služba se hodnotí podle úrovně 0-4. Posledním hodnocením dopad těchto funkcionalit na výsledek z pohledu 8 kritérií
Příklad hodnocení :
10 hodnocených oblastí (vždy stejný rozsah) :
topení, TUV, chlazení, větrání, osvětlení, chytrá fasáda, výroba energie, požadavky na správu, elektromobilita, měření a regulace
z toho (příklad pro elektromobilitu) :
Služby pro elektromobilitu (z katalogu normovaných služeb) : nabíjení, nabíjení více míst, flexibilní konektivita atd….
z toho :
Úroveň služby pro nabíjení (0-4) : žádná, nízká, střední, vysoká
z toho :
Hodnocení dopadových kritérií pro střední nabíjení (0-100)
A- Uspory energie, B- flexibilita připojení, C- Vlastní zdroje, D- komfort, E -jednoduchost používání, F-zdravotní nezávadnost, G – údržba, H – informace uživatelům
Kritéria jsou na závěr zhodnocena z pohledu váhy dopadu na celkový výsledek.
Tímto způsobem se hodnotí všech deset oblastí.
Z uvedeného schématu je zřejmé, že hodnocení SRI muže být velmi subjektivní a velmi závislé na dodaných podkladech. Právě podklady budou stěžejním časovým faktorem při zpracovaní SRI a čas jejich přípravy není zahrnut případových studií, podle kterých má být např. posudek rodinného dům trvat cca 20 minut.