Vyhledat
  • Pavel Martinek

Architektura a cirkularní politika

Cyklická ekonomika ve stavebnictví

Současná situace

V současnosti probíhá ve všech sektorech živá diskuze o enviromentálních dopadech činností člověka a stavební sektor je v tomto směru jedním z nejzásadnějších hráčů. V minulém roce proběhla novelizace zákona EPBD ( energetická náročnost staveb) která nepřinesla zásadní změny, spíše odkryla chybějící nástroje a vědomosti jak šetrnost k prostřední navrhovat a vůbec posuzovat. Propagace smart řešení staveb (SRI indikátor viz dřívější článek) jsou jen dílčí opatření, které zásadní změny nepřinese. I přes negativní zkušenost s metodikou EPC (zelený štítek) zůstalo posuzování staveb opět jen v rovině spotřeby primárních energií. Důvod byl jednoduchý, na žádné jiné metodě dosud neexistuje shoda. Testuje se metodika Level(s), která je zatím pro běžné použití příliš složitá a nevyžadována legislativně, zůstává stranou zájmu investorů i projektantů. (Přestože hodnocení a připomínkování metody bylo financováno z evropských fondů, žádný zástupce českých architektů, Inženýrů či výzkumných center se na testování nepodílel) S chybějící společnou evropskou politikou přicházejí s iniciativou jednotlivé země a vedle množství deklarací vznikají první legislativní opatření jako např ve Finsku, kde se u veřejných zakázek zvýhodňuje používání dřevěnných konstrukcí. Obecně se diskutuje povinnost zavádění tzv Renovation passports či otázky s používáním BIM. Některá opatření tak mají smysl čistě regionální, jiná se spíše míjí účinkem bez potřebné metodiky. Proto se na rovině EU diskutuje o obecných principech cirkulární ekonomiky a bylo by žádoucí, abychom se této diskuze účastnili. Její principy nakonec podporují postavení architekta a potřeby jeho holistického návrhu.


Iniciativa v EU

Pracovní skupina Responsible architecture v ACE (Evropská rada architektů) se v současnosti vyjadřuje k materiálu Evropská komise týkající se cyklické ekonomiky. V rámci navrhování staveb se nejedná o jednoduchý proces a vstupuje zde do hry celá řada protichůdných požadavků jako pevnost/demontovatelnost, životnost/flexibilita, renovace/poptávka nových staveb atd.

V rámci iniciativy Construction 2020 existuje tématická skupina s názvem „Udržitelné použití přírodních zdrojů“ sdružující zástupce Evropské komise, členských zemí a dalších účastníků pro nalezení shody na základních krocích směrem k cyklické ekonomice ve stavebnictví. V roce 2016 již byl touto skupinou publikován Stavební a demoliční protokol. V současnosti se skupina zaměřuje na rozšíření tohoto protokolu o znovupoužitelnost a recyklaci. Nově navrhované stavby by měly produkovat méně odpadu, používat trvanlivější materiály, redukovat environmentální dopady a zdůrazňovat holistický přístup life-cycle cost. Od roku 2017 probíhá celá řada jednání pro získání vyváženého přístupu, jejímž výsledkem je v současnosti konzultovaný pracovní dokument. Jeho smyslem je šíření informací pro všechny zúčastněné strany o principech a krocích, které by se měly sledovat. Dokument reflektuje také v současnosti rozvíjenou a testovanou metodiku Level(s)


Základní teze :

- Pro nastartování cyklické ekonomiky je zapotřebí zapojení všech participujících stran, které se v dokumentu rozlišují na uživatele, projektanty, stavební firmy, výrobce materiálů, demoliční firmy, developery a státní či regionální instituce.

- Zlepšovat povědomí o již existujících možnostech, poukazovat na pozitivní příklady realizací těžící z výhod holistického návrhu.

- Podporovat a rozvíjet trh se znovupoužitelnými materiály – zaměřit se úpravu legislativního prostředí z pohledu záruk, iniciativu veřejných zadavatelů a rozvíjet modely dodávek typu zpětného odběru nebo produkt jako služba.

- Je nutná adekvátnost opatření, aby výhody převažovaly nad náklady. Mělo by se přitom vycházet ze tří základních hledisek podle možnosti míry jejich uplatnění:


- Trvanlivost – Konstrukční materiály by měly mít stejnou trvanlivost jako se předpokládá životnost stavby. Kde to není možné kvůli předvídaným změnám v užívání, zajistit jejich recyklovatelnost, snadnou demontáž atd. To souvisí s celkovou snadnou servisovatelností konstrukcí. Zajišťovat uchování informací o stavbě, jejich použitých materiálech, konstrukcích, návrhových charakteristik zařízení budov.


- Adaptabilita – rozvíjet kulturu návrhu, paradigma kvality, které předjímá požadavky změn a umožňuje adaptabilitu místo předčasné demolice.


- Redukce odpadu a jeho pokročilá správa - zaměření na snadnou opravitelnost, vylepšení, preference znovupoužitelných a recyklovatelných materiálů.

Tato hlediska jsou následně v dokumentu popsána z pohledu výše zmíněných participujících stran. Pro potřeby tohoto článku stojí za zmínku důležitost připisovaná institucím, a to jak na rovině legislativní, tak zejména role stimulující, například prostřednictvím podmínek a požadavků veřejných zakázek. V rámci navrhování staveb se předpokládají následující postupy :

- Při koncepčním návrhu stavby - schopnosti posuzovat stavbu z pohledu life-cycle, potenciálu transformace a recyklace

- Vlastní design stavby – uvažovat o stavbě jako vícevrstvé skladbě, jejíž jednotlivé vrstvy jsou a sobě více nezávislé a snadněji adaptovatelné.

- Využívání materiálu s ohledem na eliminace environmentální stopy pro daný region.


Zapojení ČKA

Na podzimním představenstvu byla založena pracovní skupina ČKA, která bude podrobně monitorovat a vyjadřovat se k nově vznikající legislativě na poli sustainability. ČKA má dále zástupce (autor článku) v příslušné pracovní skupině v ACE. V minulosti jsme úspěšně připomínkovali metodiku SRI (smart readiness indicator), také díky které se tento indikátor nestal povinným. Podobnou pozornost je nutné věnovat i materiálu cirkulární ekonomiky.

Jedním z dalších úkolů by mělo být posouzení a představení Renovation passportu. Jedná se o dokument, metodiku, která standardizuje podávaní informací o vlastnostech objektu, způsob jeho užívání, plán servisů a kontrol. Již několik let se používá v Německu. Vedle toho by měla skupina představit a propagovat metodiku Level(s). Pokud bude patřičně zjednodušena a odzkoušena, má v příští novelizaci EPBD šanci nahradit stávající EPC. To je skutečný krok od zateplování objektů k jejich urbanistickému kontextu, způsobu využívání aj. Bez zapojení široké odborné veřejnosti to však půjde stěží.


Ing.arch. Pavel Martinek člen představenstva Evropské rady architektů - ACE

8 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Aktualně z Evropské rady architektů

Aktuálně z ACE: Leden - pod patronací DG grow proběhl míting pracovní skupiny www.eubim.eu, která se zabývá problematikou a prosazováním BIM ve veřejných zakázkách Únor - Setkání komor V4 organizovan