Urbanistický kontext

Pozemek objektu B1 se nacházi v rámci pravoúhlého rastru továrny tvořeného jednotlivými soliterními objekty. Vedle toho však bude mit výstavba na tomto pozemku také podstatnou roli v rámci dotvoření náměsti Práce, je tedy nutné posuzovat stavbu v tomto mistě v obou kontextech. Původni napojení urbanisticke struktury na náměsti Práce zůstalo nedotvořeno. Nahodilost umistění Obchodniho domu a Tržnice oproti pevnému rastru továrny uspokojivě nevyřešily ani pozdější návrhy architektů Gahury, Hrušky, Fusche, které se z dnešního pohledu snažily o přiliš formalní dotvářeni neodpovídající duchu zlinské architektury.V poválečné době docházelo k výstavbě
vyšších objektů v jihozápadni části arealu.

    Ve východni části byly stávající nižší objekty vzájemně propojeny zastavěním prostoru mezi nimi. Vyškově zůstala tato část zakonzervována jako
předpolí objektu 21, čemuž napomohla utilitarní výstavba tovarní brány a později navazujicí AB
tržnice. Roztříštěnost a drobné měřítko nedaly vzniknout životaschopnym objektům a s přerodem
továrny na městský brownfield, se staly překážkou dalšímu rozvoji. (podobně můžeme nahlížet i na
pozdějši objekt garáži) Urbanistická soutěž v roce 2005 svým měřítkem navázala na kompozičně
ideový přístup třicátých a čtyřicátých let, s ohledem na současné realie a chybějícího „jednoho investora“ bylo však takové zadáni problematické.
 

Současná interpretace :
Propojení naměsti Prace a továrního areálu přetrvává v podobě torza ve svém nejkritičtějšim mistě dodnes. Dřivější snahy o komplexní řešení prostoru výsledky nepřinesly a došlo jen k nejistému „zaplněni prostoru“ v duchu zachováni měřitka jako předpoli objektu 21, navic s minimálnim přínosem pro posílení centra města. V současnosti proto stojíme před otázkou interpretace míry zachovani tohoto předpolí. Současný stav je značně zaužívaný, přitom se zde
nejedná o případ kriticky důležitých průhledů, jako je tomu v ulicích historickych center měst, nýbrž
vnimani kompozice v ramci širokého prostoru. Jde take o zamyšleni se, do jake miry je Zlin městem
kompozice nebo spíše dílem ideí vzešlych z racionalniho podnikatelskeho přistupu americkeho střihu. Převažuje-li koncepce druhá (a autor je toho názoru že ano) potom by se mělo nahližet na princip
ochrany předpoli meně konzervativnim způsobem a umožnit intenzivnějši zástavbu vnitřních rezerv
centra. To se nevylučuje s úsilim o zachovani baťovského charakteru dostaveb a citlivé vyškové
proporcionality vůči objektu 21.

​

​

Architektura :
Architektura objektu sleduje moderní verzi pojetí původní baťovské etážové budovy. Při použití 
současných materálových a koonstručních možností má vytvořit abstraktní formu skeletu s průhledného
pláště. Délka objektu bude odpovidat rastru sousedích budov. Oproti stavající situaci tak vznikne
rozsahléjší prostranství u výstupu z podchodu, které bude zapotřebí adekvátním způsobem dotvořit
(navržené řešení vyrovnávacího schodiště je koncept nad rámec zadání) Východni štit bude přibložně
lícovat s objektem B2 (dnes přesahuje objekt trafiky). Stavebni čara do ulice Antonina Bati je
nastavena přibližně na lic objektu garaži. Profil ulice tak bude zachován jako široký a adekvatní k
vyškovému rozdilu mezi objekty 1, 2. Je zaměrem – a proporce tomu napomáhají, že objekt B1 bude
vniman vice jako soliter uprostřed prostranství, než objekt obklopeny ulicemi. Cilem je dosahnout
subtilniho skleněneho objemu s různou mirou průhlednosti. Pasivní větratelná fasáda předsazena 60 cm connex bezrámové tabule na výšku podlaží kotvené pomocí svislých skleněných žeber systém Pilkington. Zasklení schodišťových jader se navrhuje z mléčného bílého skla. Vyznění architektury má být
jednoduchá kubická hmota členěná pravidelným rastrem skeletu v různých odstínech a optických
vlastnostech bílé (skelet, žaluzie, zasklení schodišť – to vše „zabaleno“ do subtilního předsazeného
obvodového pláště. Cílem je dosažení industriálního vzhledu subtilních konstrukcí zasklení ve vztahu
ke skeletu, rozdílným rastrům zasklení a průhlednosti. To jsou principy, které se v továrním
brownfieldu často opakují a zde je záměr je moderním způsobem parafrázovat. Zejména průhlednost hraje důležitou roli, navenek pravidelný tvar má být více prostorový vevnitř, společné prostory jsou různě vertikálně propojeny, vznikne tak optický efekt odvislý od uhlu pozorovatele. Rovněž subtilnost
objektu bude zejména v prvních dvou podlažích, kde jsou otevřené volné plochy, vylehčující a umožňující průhled mezi třídou A. Bati a J.A. Bati. Použití typické režné cihly se navrhuje u hlavních ztužujících stěn v interieru.Typický prvek je tak zamýšlen jako v druhém plánu. Na rozdíl od tradiční zlínské architektury kde je cihla hlavním fasádním prvkem, zde bude „vyrůstat“ jako detail zevnitř. 

      V prostoru mezi pláštěm se navrhuje umístění závěsného systému květníků s popínavými
rostlinami na lankách. Severní a jižní fasáda mají každá jiný výraz. Jižní fasádě dominuje
„Gate“ hlavní vstup etapy B, a hlavní vstup celého komplexu na který v interiéru navazuje
otevřený převýšený prostor propojující jednotlivá podlaží. Severní fasáda je více industriální,
hlavním kompozičním prvkem budou schodišťová jádra s odlišnou strukturou zasklení a typem
průhlednosti skla.
    Záměr industriálního designu se propisuje také do interiéru kde se v maximální míře má zachovat pohledový skelet a konstrukce. Vyjma stěn hygienických jader a schodišť by měly být
vnitřní příčky přestavitelné, skládající se z modulů skříní s sdk nadstavbou pro zaústění vzt a
skleněných příček. Míra zahuštění půdorysu podlaží je vůli uživatele, podlaží muže fungovat jako
jeden velký open office stejně jako chodbová dispozice. ( v návrhu) Podlahy jsou technologické
pro rozvody elektro, pracovní místa tak nejsou závislé na konkrétních místech vývodů, topení a
chlazení probíhá pomocí vyzařování celé monolitické konstrukce. Doplňkové příčky jsou v rastru fasády z dvojskla pro dosažení akustické pohody.

 

   Na střeše se umisťuje kavárna, která jrealizovatelná až v rámci druhé etapy. Střešní kavárny a terasy byly ve Zlíně oblíbeným prvkem. Zde, uprostřed centra, je smysluplné tuto funkci umístit. Na rozdíl od budovy 21 bude tato terasa snáze dostupná, v opticky přijatelnější výšce ve vztahu k viditelnosti z ulice. Výškově pak uprostřed střešní krajiny brownfieldu.
Konstrukčně se nástavba kavárny uvažuje jako dřevěný skelet, dřevo bývalo v baťovské architektuře dalším oblíbeným konstrukčním prvkem převzatým z amerického 2by4 a zde se na tento princip odkazuje.
   

​