Vyhledat
  • Pavel Martinek

Schůzka Komor V4 v Brně

Aktualizace: 4. zář 2019


Hostili jsme jednání Visegrádských komor


Česká komora architektů poslední roky zintenzivňuje svoji činnost na poli zahraničních aktivit. Ukázalo se, že je přínosné být aktivními členy pracovních skupin v rámci Evropské rady architektů (ACE) a podílet se na agendách, které jsou pro naše architekty zajímavé. To je zejména okruh profese, pod který spadají standardy, honoráře, pojištění, ale také okruh zadávání veřejných zakázek či vzdělávání. Tato aktivita je o to důležitější, že možnost ovlivnit výsledky práce skupiny vychází více z aktivit vlastních členů, než formálního poměrného zastoupení podle velikostí organizací.



Vedle ACE se ČKA také každoročně účastní setkání Komor na konferenci Slezské komory architektů v Ustroni. Jelikož hosté jsou zde v nepoměru k účastníkům polských zástupců ,a konference tak má spíše zdvořilostní charakter. Proto vznikla z naší strany v roce 2013 idea pracovního setkání zástupců Komor Visegrádských zemí na bázi úzké, tematické pracovní skupiny. Potřeba takového vzájemného informování byla inspirována především poznatkem řady zajímavých událostí na poli legislativním a také možností sdílenímateriálů vypracovávaných v Komorách

Po ročních přípravách a, hledání optimálního formátu jednání se nakonec letos 16. ledna v Brně uskutečnila první pracovní schůzka. Místo setkání proběhlo v reprezentativním prostoru nového jednacího pavilonu Vily Stiassny také za přítomnosti zástupců města Brna. . Hlavními tématy byla dohoda o možném zastoupení a sdílení informací při účasti v Evropské radě architektů. Vzhledem ke skutečnosti, že náklady služebních cest jsou pro všechny organizace zátěží, byla důležitým bodem jednání dohoda o synchronizaci a zastupitelnosti při účasti v pracovních skupinách ACE. Diskutovala se také možnost vzájemné koordinace kandidáta do představenstva a možnost vzájemného informování se o politických zástupcích na postech eurokomisařů a poslanců v Evropském Parlamentu. Po formální stránce bylo výsledkem ustanovení kontaktních osob, které budou zodpovědné za vzájemnou výměnu informací.

Dalším blokem byla diskuse o standardech a honorářích. ČKA prezentovala práci za uplynulé období, ve kterém se snaží vyvíjet aktivity k přiblížení standardů výkonům profese více v západních zemích, kde se akcentuje tvorba projektu více podle zadání a požadavků klienta, než na úkor obsažnosti vyplývající z vyhlášek. ČKA prezentovala první nadějné indicie poukazující na možnost zavedení pouze jednostupňového řízení v rámci novelizace stavebního zákona. Kuriózní informaci podala maďarská strana, která referovala o vzniku specializovaných , projekčních ateliérech zřizovaných státem, jejichž projekty mají v rámci veřejného zájmu již stavební povolení ze zákona předem schválené. Slovenská strana, která jako jediná spolu s Českem používá institutu dvoustupňového řízení, informovala, že zatím neuvažuje jít cestou změny této praxe. Nad rámec programu jednání se diskuse dostala také k problematice projektování podle metodiky BIM, což jen potvrdilo, jak důležitě je vnímáno toto téma ve všech zemích a jak rozdílné informace a představy o tomto fenoménu existují. Na návrh polské strany se bude ve výměně informací o standardech a BIM, stavební praxi pokračovat na dalším setkání v Ustroni. CKA zde bude tentokráte vystupovat v pozici spoluorganizátora.

Diskuse o honorářích se dále odvíjela od dvou základních témat: Honorář jako nástroj, parametr k posuzování adekvátnosti cenové nabídky při veřejných soutěžích a otázky honoráře jako mandatorního způsobu odměňování projektanta. V prvním případě padla shoda, že tato cesta je reálná a potřebná, ČKA informovala o probíhajícím procesu tvorby metodického materiálu pro Ministerstvo pro místní rozvoj, kde uvažuje se zavedením normohodinového principu jako ukazatele pracnosti podle typu a velikosti zakázky. V případě mandatorního honoráře se konstatovalo, že vzhledem k politice prosazované Evropskou K?komisí není v současnosti naděje na změnu přístupu k antimonopolní doktríně a v první řadě je nutné zajistit férový výběr veřejných projektů. Jinak řečeno „první se musí chytnout veřejný sektor, až potom možná trh“.

Poslední blok diskuse se týkal soutěží a veřejných zakázek, ČKA informovala o procesu transpozice evropského zákona a problémech s tím, jak jsou stále nedostatečně využívány soutěže o návrh. Přesto se můžeme pochlubit vzrůstem soutěží k počtu 40 za rok, například oproti Slovensku, které přes velké snahy a propagaci nepřekročí počet desíti soutěží. Zajímavý přístup prezentovala Maďarská strana, která v rámci prosazení soutěží se snaží o co nejjednodušší proces organizace. Nabízí vyhlašovatelům, krátké termíny procesu a s, méně náročnou formu odevzdávky . Tento ,v něčem inspirativní přístup, bude Komorou s maďarskými partnery dále vzájemně studován.

Polsko informovalo o právě odsouhlasené novele zákona o veřejných zakázkách, kam kde je implementována evropská směrnice s textem, že nejnižší cena není jediné kritérium výběru. ČKA vedle toho podala informaci o vládou právě přijaté Politice architektury a stavební kultury ČR.

Závěr konference nastavil pravidla, jakým organizačním způsobem nadále spolupracovat, aby formát takových schůzek byl do budoucna udržitelný . Byl odsouhlasen návrh na jednoroční konání setkání v Brně, které bude mít aspíše koordinační charakter. V mezidobí se pak mohou setkávat jednotliví zástupci podle potřeby k danému tématu.

Ing. arch. Pavel Martinek

člen PS Zahraniční aktivity


0 zobrazení