Vyhledat
  • Pavel Martinek

Interview - Bulletin - zahraniční aktivity CKA

Aktualizace: 4. zář 2019



Rozhovor

s Ing. arch. Jaroslavem Šaferem, 2. místopředsedou představenstva ČKA a předsedou PS Zahraniční aktivity ČKA,

Ing. arch. Pavlem Martinkem, 2. místopředsedou představenstva ČKA, členem PS Zahraniční aktivity ČKA, členem ACE týmu a PS ČKA Standardy

a Ing. arch. Josefem Smutným, členem PS Zahraniční aktivity ČKA



Mezinárodní spolupráce je v gesci Pracovní skupiny ČKA Zahraniční aktivity. V posledních dvou letech se zástupci skupiny zúčastnili 13 jednání v zahraničí. Proč je pro komoru tolik důležité udržovat mezinárodní kontakty?

Smutný: Komunikovat se zahraničím je nejen nutností, ale také povinností komory. Česká republika nemůže v rámci Evropské unie bez sledování dění v ostatních státech přežít.

Martinek: Sám jsem měl příležitost pracovat jako architekt v zahraničí a vím tedy, jak je praxe i celý proces správních řízení v různých zemích diametrálně odlišný. Témat i aktivit, kterými se můžeme inspirovat, je mnoho.


ACE A JEJÍ VLIV NA ČESKOU LEGISLATIVU

Komora je velmi aktivní v ACE (Architects´Council of Europe - Evropská rada architektů). Proč se většina energie soustředila právě na tuto organizaci?

Smutný: Před časem jsme se snažili analyzovat, kolik ČKA vynaložila finančních prostředků na zahraniční aktivity. Přísun informací a jejich dopad na činnost komory se nám nezdály adekvátní nákladům. Nasadili jsme proto do každé pracovní skupiny ACE jednoho architekta, který sledoval její dění. Po čase jsme mohli vyhodnotit, které pracovní skupiny ACE jsou pro ČKA přínosné. Proto máme nyní své zástupce ve skupinách Udržitelnost (Sustainability), Soutěže a veřejné zakázky (Procurement) a Standardy (Scope of Services).

Šafer: Z členství v EU vyplývají práva i povinnosti. Člověk až po čase pochopí, že ve chvíli, kdy v Evropské unii vznikne nějaký předpis, bude ho nutné přetransformovat do české legislativy. Tomuto procesu se nelze vyhnout, můžeme se na něj ale s předstihem připravit. Z ACE se o těchto krocích dozvíme téměř okamžitě a máme prostor připravit informace tak, aby byly přijatelné pro naše legislativní prostředí.

Daří se materiály a informace získané z ACE efektivně využít pro činnost komory, např. při připomínkování zákonů?

Šafer: Dnes je komora ve velmi silné pozici, jelikož se stala počátkem roku povinným připomínkovým místem v legislativním procesu. Nyní může mít konečně přímý vliv na znění zákonů i vyhlášek. Aby byla tato šance plně využita, točí se dnes téměř 80 % činnosti komory okolo legislativy. A daří se to, protože nový sekretář komory paní architektka Marie Špačková má bohaté zkušenosti a do problematiky vplula, jako štika do vody. O to důležitější je nyní spolupráce s ACE.

Můžete přiblížit některé užitečné výstupy a dokumenty pocházející z ACE?

Šafer: Většina činností je dlouhodobých, ale některých výsledků v rámci ACE je možné dosáhnout rychle. Před více než rokem… (jaro2014 ) jsme na dvoudenním zasedání v Dublinu ACE získali reálnou inspiraci, jak jsou aplikovány ceníky prací v různých zemích. Proto jsme pak mohli dopracovat náš Manuál o zadávání veřejných zakázek, který popisuje pracnost (časovou náročnost) jednotlivých typů zakázek. Architekti si jen dosadí svou hodinovou sazbu. Tento Manuál by se měl stát součástí metodických pokynů k zákonu o veřejných zakázkách. A kalkulačka pro výpočet honoráře je již od jara na našem webu.

Martinek: Dalšími důležitými výstupy jsou Manifesty, které vydávají Pracovní skupiny ACE po uzavření určitého tématu. A právě po tomto jednání v Dublinu (?) se mohla ČKA podílet na finálním znění Manifestu o honorářích.

dalším přínosem jsou ruzné manifesty a poziční dokumenty, které ACE připravuje pro sve členské organizace na podporu ruzných agend které řeší. Není to však už jen že si informace bereme, ale vzhledem k našim aktivitám ohledně honorářů, vzešlých právě ze zmíněné konference v Dublinu, jsme měli významné slovo při finalizování pozičního dokumentu ACE týkající se této problematiky.


Česká republika patřila v Pracovní skupině ACE – Standardy mezi nejaktivnějších pět zemí. Co bylo předmětem činnosti zástupců ČKA?

Martinek: Práce na standardech pro nás byla velmi poučná ve dvou rovinách. První nám ukázala, jak se dá lépe se standardy pracovat. Že bychom měli především umět vysvětlovat standardy a práci architekta klientovi. V českém prostředí je tendence vytvářet složité dokumenty, kterým rozumí jen úředníci, a sami se zavalovat byrokratičností. Proto jsme se snažili stávající standardy zjednodušovat a hlavně zpřehlednit. Sestavili jsme tabulku, která popisuje strukturu zakázky jako celek. Od ní se rozvíjí další popis práce více do hloubky. Druhou užitečnou zkušeností bylo, když jsme před dvěma lety stáli u redefinice vlastních standardů. Popisovaly se jednotlivé výkonové fáze a jejich důležitost. Například jsme kladli velký důraz na zpracování studie, od níž se pak odvíjejí všechny další výkonové fáze. V té pracovní skupině bylo aktivních jen pět zemí a ty nakonec ovlivnily podobu tohoto dokumentu. Tento náš společný materiál se stal vzorem pro „best practice“ v rámci Evropy. Bude se používat jako podklad pro mezinárodně zadávané zakázky a slouzit jako příklad pro národní standardy

V loňském roce jste také zpracovávali případové studie zakázek různých velikostí.

Martinek: Popisovali jsme celý proces, jak v naší zemi vzniká malá zakázka (malý rodinný dům), střední zakázka a velká zakázka. Je důležité, aby si dva odborníci z různých zemí vůbec byli schopni popsat proces např. stavebního povolení. Vysvětlit si, co se skrývá v jejich zemi pod jednotlivými pojmy. Případové studie se zpracovávají i pro jiná témata, např. pojištění, standardy atd. Takový materiál je inspirativní pro jednotlivé země čímž může iniciovat i proces změny předpisů.


ACE má řadu pracovních skupin zaměřených na udržitelné stavění. Jak se ČKA angažuje v této oblasti?

Martinek: Tématem udržitelnosti se za nás v ACE úspěšně zabýval David Mareš. Na loňské valné hromadě ACE se ukázalo, že zelená politika je hodně rozkročená oproti činnostem pragmatičtějších právníků, kteří se zabývají veřejnými zakázkami a problematikou deregulace a standardů. ACE si uvědomila, že se zelená sekce musí reformovat a zefektivnit svoji činnost, což se částěčně daří a uvažujeme být v teto oblasti opět iniciativní. Je totiž velmi důležité aby si architekt v rámci udržitelnosti zachoval vedoucí holistickou roli na úkor dílčích řešení směřujících k různým technickým zkratkám problému.

Smutný: ACE se věnovala grantům, které podporovaly udržitelnost, ale mnohé se příliš netýkaly naší praxe. Nyní ACE podnikla rozumný krok a spojila několik takto orientovaných skupin (Udržitelná architektura, Městské problémy, Hausing). První společné jednání této nové pracovní skupiny, na němž jsem byl přítomen, se uskutečnilo v červnu v Bruselu. Ukázalo se, že nové směřování bude efektivní. Připravujeme se proto být v této oblasti aktivnější. Na půdě ACE nyní vznikají dva manifesty, které se mají zabývat rolí architekta v památkové péči a udržitelném rozvoji. Rovněž se chceme i nadále věnovat BIM.

Máte v plánu činnost v rámci ACE ještě rozšířit?

Šafer: Tím, že je komora od počátku roku povinným připomínkovým místem, se několikanásobně zvýšil kontakt mezi zástupci komory a vládou, parlamentem, senátem a ministerstvy. Konkrétně na Ministerstvu průmyslu a obchodu se naši zástupci najednou ocitli asi v šesti komisích. Musíme teď rozšířit naše aktivity v ACE tak, aby odpovídaly současným potřebám a naši zástupci v různých komisích měli dostatečný přísun podkladů.

Letos v březnu proběhlo v pražské Kanceláři ČKA setkání se zástupci ACE. Čeho se týkalo?

Martinek: ČKA si za léta práce v ACE vybudovala velmi dobrou pověst. Proto se už také vedení ACE nebrání organizování schůzek na naší půdě. To pro nás také představuje významnou usporu, neboť to komoru nic nestojí. Loni proběhla jedna schůzka a letos proběhnou standardyd. Právě ta letošní, jejímž tématem bylo zadávání veřejných zakázek a architektonické soutěže, byla silně obsazená. Jednání spadalo do gesce Pracovní skupiny pro soutěže, tedy Petra Leška a Michala Fišera


SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI ORGANIZACEMI

S jakými dalšími zahraničními organizacemi ČKA spolupracuje?

Smutný: ČKA je členem ENACA (Evropská síť příslušných orgánů v architektuře, která se zabývá uznáváním kvalifikací a registrací architektů v rámci EU a Švýcarska). Spolupráci s touto organizací zajišťovala kancelář ČKA vždy automaticky, společně s MŠMT. Komora byla řadu let členem UIA (Union internationale des Architectes), ale z velmi pragmatických důvodů jsme vystoupili. Společně s Obcí architektů jsme platili členské příspěvky, ale nevyvíjeli jsme žádnou aktivitu, ani nezískávali žádné potřebné informace. Rovněž jsme vystoupili z organizace EFAP (European Forum for Architectural Policies), která před několika lety prošla vnitřní krizí a téměř se rozpadla. Ostatně většina evropských zemí včetně České republiky už má schválenou Státní politiku architektury, takže by stejně nebylo nutné v členství setrvávat. Soustředíme se tedy na ACE.


OTEVŘENÍ EVROPSKÉHO VNITŘNÍHO TRHU

Důležitou vyhláškou, jejíž implementaci bude nutné v brzké době zajistit, je vyhláška o vnitřním trhu (Service on Internal Market Directive – SIM). Jaký bude mít dopad na výkon profese?

Martinek: Vyhláška SIM je velmi závažné politikum, protože může mít zásadní dopad na legislativní systémy. Vychází z Lisabonské dohody, v níž byl deklarován záměr zefektivnění vnitřního trhu jako nástroj ekonomického růstu. Relativně dnes funguje jen mobilita pracovní síly. Architekt nebo jakýkoliv jiný poskytovatel služeb je limitovaný hranicemi právního prostředí svého státu. Podnikat v zahraničí může narážet na různé problémy. Zejména na to, že vás nikdo na místě nepojistí kvuli nejistotě plynoucí z toho, že nejsou zcela sjednoceny standardy, profese mají rozdílné regulace výkonu , rozdílné vzdělání a míru potřebné praxe.

Evropská komise podporuje deregulaci profesí, která by byla jednou z cest ke zmiňovanému otevření trhu. Jak se ČKA staví k možné deregulaci profese architekta?

Šafer: Pozorujeme stálý tlak Evropské komise (EK) na deregulaci a konkurenceschopnost všech povolání. Jako členové Evropské unie máme řadu povinností, ale také práva. Máme právo se takovému tlaku vzepřít. Jako reakce na tento stav vznikl mimo jiné i dotazník Review qualifikation directive z 30. září 2014, který jsme loni odesílali do Bruselu. Podstatou odpovědí bylo, že v České republice považujeme za zásadní, aby byla naše profese regulována. Na jednání ACE měly jednotlivé země za úkol obhájit, které profese je nutné zachovat jako regulované. Dalibor Borák postoj ČR výborně prezentoval, jeho vystoupení bylo vyhodnoceno jako nejlepší. Udržení regulace podporují třeba i Němci a Rakušáci, u nichž je systém velmi pečlivě nastaven. Nechtějí být v tomto směru liberálnější a mají obavy s příchodu pracovní síly např. ze Španělska, kde je úplně jiný vzdělávací systém.

Martinek: Jednou cestou k otevření trhu je podle EK deregulace, druhou zjednodušení právního rámce, tedy i celého systému povolování staveb. To pro mě bylo veliké překvapení, protože člověk masírovaný médii má pocit, že EU má naopak tendenci přitahovat šrouby a vše regulovat a zpřísňovat. Trend je ve skutečnosti opačný.


VISEGRADSKÁ 4

V lednu letošního roku se v Brně uskutečnila první schůzka Visegradské 4, z níž vzešlo Memorandum o zahraniční spolupráci v rámci V4. Představitelé ČKA rovněž pravidelně zastupují naši republiku na mezinárodní konferenci v polské Ustroni, kde se zástupci středoevropských zemí scházejí. Jaké problémy tyto země spojují? Nalezneme témata odlišná od Západní Evropy?

Šafer: Založení Spolku V4 iniciovala ČKA. Navazuje na to, že se už řadu let zástupci České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska potkávají a komunikují spolu. Cílem spolku je vzájemná podpora a posílení spolupráce, např. předáváním informací, posíláním zápisů, zastupováním na jednáních pracovních skupin ACE atd. Věříme, že nyní bude spolupráce efektivnější. Mezi naše společná témata patří např. standardy, veřejné zakázky, nebo prosazování určitých dokumentů u svých vlád. Právě jednání s vládou lze podpořit názory V4 a zkušenostmi ostatních středoevropských států. Zástupce Polské komory architektů nám poskytl text z jejich zákona o veřejných zakázkách, který přijali už loni. Byly v něm popsány základní principy, o nichž jsme u nás již dlouho hovořili, ale neměli je sepsané. Nyní jsme mohli jejich text využít a předat na MMR.

Martinek: Nehledáme cíleně nová témata společná jen V4, ale snažíme se spíše o kompatibilitu s tématy ACE. Každoroční setkání V4 v Brně, které plánujeme, by mělo být v podstatě iniciační schůzkou řešící určité téma, které lze pak prezentovat na konferenci v Ustroni a pak i v ACE. Letos to bylo téma standardy.

Smutný: Oproti Západní Evropě se snažíme více propagovat architektonické soutěže. Zástupci států V4 se dohodli, že se budou informovat o svých soutěžích a budou se snažit je zpřístupňovat zahraničním účastníkům.

Pracovní skupina dala podnět k vytvoření neformální skupiny Zahraniční zkušenosti. Co je předmětem její činnosti?

Šafer: Skupinu architektů praktikujících v zahraničí jsem oslovil na základě své vlastní iniciativy s desítkami dotazů týkajících se fungování jejich profesních organizací a zkušeností s výkonem profese. Podařilo se tak získat cenný materiál, který je umístěn na webu ČKA (podrobněji viz str. ???). Skupinu jsem sestavil jen za účelem dotazníku, respondenti odpověděli na mé otázky a tím jejich úloha skončila.

V roce 2011 jmenovalo představenstvo ČKA své zahraniční zástupce. Jakými úkoly jsou pověřováni?

Smutný: Zatím nebylo přesně definováno, jaké úkoly by měli zahraniční zástupci zastávat a jejich role je prozatím pouze formální, stejně jako byla řadu let formální role většiny našich regionálních zástupců.


VOLBY A VALNÁ HROMADA

Již řadu let se hovoří o nedostatečné účasti členů ČKA na Valných hromadách. O znění profesních předpisů i o volbě členů do orgánů ČKA tak rozhoduje jen hrstka architektů. Letos v květnu jste se, pane architekte Šafere, zúčastnil Valné hromady Slovenské komory architektů (SKA). Průběh jednání byl výrazně ovlivněn jejich novým Jednacím řádem. Uvažuje se o aplikaci některých ustanovení v Jednacím a volebním řádu Valné hromady ČKA?

Šafer: Průběh Valné hromady SKA mě ohromil. Za prvé jejich kombinace distančních a prezenčních voleb, a pak Jednací řád valné hromady. Představenstvo vyzve členy komory k zaslání námětů a připomínek a poté o nich vede v předstihu diskusi. Na valné hromadě se už nediskutuje o jednotlivých tématech, ale hlasuje se pouze ano/ne. Návrh k diskusi o nějakém dalším závažném tématu, které nebylo předem uvedeno v programu, může dát jen ??? členná skupina, nikoliv jednotlivci. Debata je velmi rázně vedená profesionálním moderátorem. Výsledkem je, že valná hromada skončila ve dvě hodiny odpoledne. Také jejich systém regionálních zástupců je velice živý. Valnou hromadu sice mají jednou za dva roky, ale čtyřikrát ročně mají výjezdní zasedání v regionech. O tento model se budeme snažit i u nás. Počátkem října (více viz str. ???) jsme zorganizovali výjezdní zasedání představenstva v Ostravě, v lednu plánujeme zasedání v Brně společně se Spolkem V4.

Zmínil jste se o novém přístupu k volbám. Jedním z bodů v usnesení loňské Valné hromady ČKA bylo prověření možnosti změny způsobu voleb. V odpovědích v rámci Vašeho dotazníku zaslaného zahraničním respondentům se objevují volby korespondenční, internetové, ale i tajná hlasování či pouhá zvednutí ruky. Vy sám připravujte alternativu inspirovanou Slováky - distanční volby kombinované s prezenčními. Podaří se tento model realizovat již v roce 2016?

Šafer: Způsobem voleb v různých zemích se loni na ČKA zabývala Pracovní skupina pro distanční volby, která byla tří členná a fungovala asi dva měsíce. Tehdy jsme poptali neformální skupinu „Zahraniční zkušenosti“ a sestavili srovnání přístupu k volbám. Letošní valná hromada pověřila představenstvo, aby připravila návrh, který by příští valná hromada mohla schválit. Navrhujeme, aby volby probíhaly korespondenčně a zároveň byla možnost volit prezenčně na zasedání valné hromady. Pokud se návrh v roce 2016 schválí, od roku 2017 bude možné volit distančně. Volby přes internet jsou pro nás zatím hudbou budoucnosti. ČKA podala kvůli volbám návrh na změnu zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Ten dosud umožňoval pouze prezenční volby. Podklady k distančním volbám a další materiály ze Slovenské komory architektů budou umístěny na webu k diskusi.

,

0 zobrazení