Rozhovor s Pavlem Martinkem (ČKA)
Pavel Martinek pracuje jako nezávislý architekt, má vlastní ateliér. Současně je 2. místopředsedou v České komoře architektů (ČKA). Konkrétně je členem pracovní skupiny pro zahraničí, a pracovní skupiny pro standardy a honoráře. Z titulu těchto funkcí zastupuje ČKA v European Council of Architects v pracovní skupině standardy a pojištění. V poslední době se intenzivně zabývá přenášením zkušeností zahraniční praxe do našeho prostředí s cílem propagovat zjednodušení stavebně-legislativního procesu. Během kontaktů s evropskými profesními komorami architektů se čím dál více diskutuje i téma zavedení BIM do stavebnictví, což se dotýká všech účastníků stavebního procesu, architekty nevyjímaje…
1) Jak vy osobně vnímáte zavedení BIM ve stavebnictví, které nás dříve či později nemine?
Důležité si vždy na začátku vymezit, co BIMem myslíme. Mne, jako osobu zodpovědnou za standardy CKA, zajímá především BIM v širší rovině pojmu, tedy efektivity projekčního procesu. Samotný 3d model (building information) je jedna z cest jak k této efektivitě dojít a je odvislá o technických možností softwarového řešení. V teoretické rovině mohu dělat BIM s tužkou na papíře. Otázka tedy nestojí na tom, zda nás BIM nemine dříve či později. Hlad po eliminaci chyb v projektování a efektivitě zde byl vždy. Dříve se na to šlo přes standardizované normy ISO, dnes se věří v „information model“ . Ten však sám o sobě také není úplnou novinkou. Řada programů pracovala s principy BIM mnohem dříve, než toto slovo vzniklo.
2) Jak reagují na zavádění BIM architekti z okolních evropských zemí?
BIMu se daří a je přijímán především v severských, liberalizovanějších zemích. Tedy tam, kde architekt je zvyklý být součástí týmu vedeného project managerem a nemá postavení zodpovědného projektanta. BIM software je postavený v podstatě na tomto modelu, který především umožňuje transparentnější koordinaci a vhled do návrhu. To je rozdíl od zbytku Evropy, kde architekt je nositelem zakázky a více mu vyhovuje situace, kdy si sám definuje, jakým způsobem bude zesmluvněnou práci na svou zodpovědnost vykonávat.
3) V loňském roce jste se účastnil zásadních jednání na téma BIM? Setkání pracovní skupiny pro BIM European Council of Architects. Vzešlo z jednání něco zásadního pro Evropu, potažmo ČR?
V tuto chvíli se především jedná o platformu výměny zkušeností z praxe. Obecně se dá říci, že ACE nepodporuje legislativní ukotvení BIM pro účast ve veřejných zakázkách a dále chce řešit otázky spojené se zodpovědnostmi, pojištěním, autorskými právy či náležitostí uzavírání smluv s klientem, neboť z tohoto systému plyne řada úskalí, která se mohou proti projektantovi snadno obrátit.
4) V dubnu 2015 proběhla v polské Ustrońi schůzka pracovní skupiny pro BIM zástupců komor architektů na úrovni Visegrádské čtyřky. Přinesla tato jednání nějaká rozhodnutí či vize do budoucna?
Tato schůzka byla především o standardech. BIM byl spíše doplňkem tématu. Stejně jako na ACE, obsah jednání byl o zkušenostech a výměně informací. Pro mne bylo zajímavé Maďarsko, kde se BIM nebývale dobře chytil. Možná v souvislosti s jejich zavedenou CAD softwarovou společností.
5) Bude na výsledky výše zmíněných jednání ČKA reagovat nějakými konkrétními kroky?
V ČKA především chceme podat architektům ucelenou informaci, jak k BIMu přistupovat zejména v právních otázkách a vztahu s klientem. Zkušenosti a informace chceme promítnout do standardů, smluvních vzorů a otázek spojených s pojištěním, což je také velmi zajímavé téma. Myslím, že mohu říci za komoru, že rozhodně nepodpoříme nic, co by z BIM dělalo kvalifikační kritérium veřejných zakázek.
6) Jaké jsou podle Vás hlavní překážky pro širší zavedení BIM do architektonické praxe?
Jedná se o speciální inovaci, která potřebuje čas a najít si své místo. Speciální v tom, že predefinovává určitým způsobem proces projektování, který je v každé zemi nastaven trochu jinak. Další otázkou je lokalizace – chybí návaznosti na rozpočtové systémy, zaužívané výkazové tabulky, grafické značky kreslení atd… na tomto velmi snadno končí všechny výhody, které může BIM poskytnout. V neposlední řadě je to samotná uživatelská nepřívětivost, která je u některých software až pověstná.
7) Říká se, že BIM klade větší důraz na spolupráci, že do značné míry mění zažité modely spolupráce mezi jednotlivými účastníky figurujícími v celém životním cyklu budovy (stavby). Jsou architekti připraveni na tyto změny?
Především si nemyslím, že takhle teze platí. Postavení jednotlivých účastníku je i nadále vymezeno smluvními vztahy, zadáním, proces a zodpovědnost jsou vymezeny legislativně. BIM jistě umožňuje efektivní zohlednění většího rozsahu problematiky, ale to je nadstandard, který se mohl s různou efektivitou dělat i dříve. Konkrétně v zahraničí architekti zcela běžně rozšiřovali své portfolio služeb také o fázi „in use“…. Možné změny spíš vidím jinde. BIM totiž nahrává více Design and build (DB) a unifikaci. To proto, že je velmi efektivní do fáze stavebního povolení, myšleno včetně. Tato fáze představuje limitu míry detailu ještě efektivně zpracovatelného modelem a tudíž s výstupy komplexních parametrických dat. Další fáze prováděcí dokumentace je však souborem technických značek a detailů do té míry, že modelové prohloubení informací je již minimální a jedná se spíše o 2d dokreslení. A pokud platí, že BIM rovná se 3d model a data z něj generovaná, pak v prováděcí dokumentaci všechny výhody končí a nastává klasická 2d koordinace a manuálně finalizovaný výkaz výměr. Z toho důvodu mluvím o Design and build, jelikož čistě na základě transparentních BIM informací je možno vybrat zhotovitele po fázi DSP. Vybraný dodavatel si pak z modelu zpracuje vlastní realizační 2d dokumentaci nebo ji zadá. To není ideální situace, nicméně velmi dobře funguje ve Skandinávii. Jiný případ je zmíněná unifikace, kdy jsou stavební výrobky díky systému parametrických tabulek v hloubce zpracování vždy před detailem modelu unikátních skládaných konstrukcí. To se musí odrazit v tom, jak se o domu uvažuje.
8) V souvislosti s BIM stále silněji zaznívá, že BIM není o tom, že investor získá projekt co nejlevněji, ale o tom, že vlastník získává kvalitnější projekt - transparentní informace o své budově, které dále využije během provozování stavby. To by mohla být vhodná argumentace pro diskuze ohledně cen projektových prací. Jak v tomto směru vnímá přínosy BIM ČKA?
Ohledně cen projektových prací je tato diskuze velmi předčasná, nejsou k tomu zatím žádná data. Obecně vzato, tvorba projektu v 3d modelu je časově náročná, považujeme toto za nadstandardní provedení. Na druhou stranu se tvrdí, že prostřednictvím BIM se uspoří až 20% procent času projekčních prací díky eliminaci nekoordinovanosti technické stránky projektu a organizace procesu vůbec. Věrohodné vyčíslení nebo statistiku konečné bilance, tedy pracnost modelu versus úspora procesu, jsem však neviděl.
9) Poslední, osobní otázka? Ve Vašem architektonickém ateliéru. Praktikujete již BIM?
Ano, již několik let mám zkušenost s BIM.
Děkuji za rozhovor
Petr Vaněk
Comments